Kapitola 4 - Chodím po Broadway!

New York, a hlavně Manhattan je jako dělaný na to ráno vyjít ven a ztratit se v jeho ulicích. Ulice jsou až téměř s akurátní přesností v pravidelných rozstupech křížící se v pravých úhlech. Někdo si tehdy při plánování města řekl, že komplikovat si život všemi možnými klikatícími se ulicemi, uličkami a spojovacími průchody, které jen matou procházející návštěvníky je zcela zbytečné, a tak to při návrhu vzali pěkně podle pravítka, ze severu na jih a z východu na západ. A do těch všech volných čtverců a obdélníků mezi ulicemi se chystali postavit domy pěkně jeden vedle druhého. Pak ale někdo přišel a řekl: " Nuda!" A rozkrájel tyto ulice napříč jednou hlavní tepnou jménem Broadway.

Popravdě, nebýt toho, nějak by při tom striktně pravidelném plánování úplně zapomněli na to důležité – náměstí. Těch tu totiž moc není. Tedy, ne že by úplně nebyly, ale to víte, my Středoevropané máme náměstí povětšinou dlážděná, s kašnou uprostřed, kde se sbíhají všechny ty naše, s neučesanou nepravidelností klikaté cesty a chodníky. Ale zde v New Yorku kupříkladu takový Times Square, to je vám vlastně taková z nouze cnost. A vznikla právě díky té drzé ulici Broadway, která si svou cestu prořezává do jiné, striktně držíc severojižní směr. A tak mohl alespoň vzniknout mezi těmi čtverci a obdélníky trojúhelníkový prostor, a jelikož se zde zřejmě nikomu moc nehodilo něco dalšího postavit, byl tento nadbytečný trojúhelník prohlášen za náměstí. Ale co tam bude? Kašna? Sloup nejsvětější trojice? Ale vůbec, tady jste v New Yorku! Dáme tam schody, řekli si místní, a tak se i stalo. Nejfotografovanější červené schodiště vedoucí nikam na místě, které pro něj tak trochu zbylo.

Lidé se běžně v jiných městech setkávají právě na náměstích. Náměstí to je styčný bod, kotva měst, ale tady v New Yorku je kotvou něco jiného. Tady se totiž potkáváte na rohu.

Taxi! Na roh 45. západní a 12. jižní!

Je zde tolik různých rohů, že je až obdivuhodné, jak se v nich místní vyznají. A všechny většinou nesou číslo, protože názvy ulic, to je přeci přežitek. Číslo je stálé, je neměnné. Kdežto takový název ulice podle slavné osoby, no to už je na pováženou velký risk. Vždyť  kolikrát my tady v Evropě jsme nuceni změnou historické konotace měnit i názvy ulic. Ale číslo je jen jedno, historicky se nemůže znemožnit, a navíc má svou jasnou pozici v řadě. Takže až na pár výjimek jsou zde ulice dány pouze směrem a číslem.

Ale náměstí, ty si přeci jen pojmenovali i tady v New Yorku. Ale víte, tak nějak opatrně. A pokud už do nějakého toho volného čtverce místní zasadili náměstí, tak to raději aby bylo rovnou parkonáměstí. Madison Square Park. Washington Square Park. Tompkins Square Park. Ono se není ani čemu divit. Místa není na zbyt, a tak každý strom a prostor okolo něj je povinností prohlásit za park. I kdyby to bylo jen náměstí. Je třeba účelně spojovat. Dva v jednom. "Kupte jeden, dostanete druhý zdarma!", křičí podél těchto parkonáměstí barevné tabule pojízdných prodejen s hod dogy.

Jsou všude, všude stejné a všude stejně nedobré. Párek v rohlíku z pojízdné prodejny je ale klasika, kterou za 10 dolarů musíte mít, i když místní si jej tady nikdy nekoupí. Ti mají svá místa, nenápadné vchody do malých bister, mnohdy se posezením maximálně pro tři. Malá bistra jsou všude, ale mnohdy velice nenápadně ukryty před zraky turistů. Burgery, pasta, pizza nebo asijská jídla z těchto zapadlých bister jsou ta pravá pouliční gastronomie. Nedívejte se moc směrem do útrob kuchyně. Hygienické normy od nás ze středu Evropy se zde moc aplikovat nedají. Ale tady nejste v Evropě, ale světě jménem Manhattan. A tak to berte tak, jak jsou zde místní zvyklí. Až totiž ochutnáte třeba burger, kuřecí stripsy nebo hranolky z takového místního bistra s příznačným názvem Holly Cow Burgers, na všechno zapomenete a na okamžik dostanete v papírovém sáčku opravdový kus gastronomického nebe za 14,9$.

Pizza tady v New Yorku je s pevným těstem, které drží tvar, takže i zarputilí jedinci jako já, kteří normálně jedí pizzu příborem, tak zde udělají výjimku. Navíc tady by to byl pochopitelně jeden ze smrtelných hříchů. Zásadně se zde v NYC drží pizza rukama! Jednou tak nachytali starostu NYC Billa de Blasia, jak jedl pizzu příborem. Málem ho to stálo primátorský post.

New York je Amerika, a o to více to lze vidět právě u všech těch rychle připravených jídel. Není čas vařit, kdo by taky chtěl vařit tady ve městě, které vás láka na všechny ty vysoko kalorické ultra zpracované potraviny, které ale patří neodmyslitelně k tomuto městu.

Ale kdybyste přeci jen chtěli malou změnu, zajděte si do jedné z místních samoobsluh. Najdete zde koutek hotových pokrmů, jen si nabrat, co je libo. On to vlastně není koutek, ale hlavní součást těchto obchodů. A mohu vám slíbit, že jídlo zde vypadá opravdu lákavě. Tak na co potom vařit?

Když už jsme dostatečně uspokojili naše chutě, můžeme se vydat dál. Vlastně víte co? Vezmeme to přímo od nejjižnějšího bodu ostrova, z místa, kde začíná právě naše proslulá ulice Broadway. V místech, kde odplouvá trajekt směr Staten Island okolo Liberty Island, na kterém je socha svobody. Jak až příznačný je začátek této ulice, nebo chcete-li její konec? Ulice nemají své začátky a konce, mají jen svůj směr, který vám pěším nabízí. A my se vydáme směrem na sever, pres Battery park, kde měla svou základnu mezihvězdná policie z filmu Men in Black.

Projdete místem, kde se tvoří a píšou dějiny obchodu a kdysi možná i dekadence, ulice s názvem Wall Street. Socha černého býka, kterého určitě potkáte na této ulici je symbolem obchodování zde na burze, který odkazuje na profesní slang a možná i trochu zvláštní smysl pro obchodní humor a symboliku. Faktem je, že bez onoho humoru symboliky by byla burza jen suchá nuda, a tak ji místní obchodnici museli něčím ozvláštnit. Takže když trhy rostou, říká se, že jsou býčí, to právě díky symbolice pohybu hlavy býka a svých rohou směrem vzhůru, jak chce býk nabodnout svou kořist. A naopak když trhy klesají, to je pak medvědí směr. To totiž chce medvěd svou tlapou kořist zamáčknout. Ono vůbec v burzovním slangu je více zvířecí symboliky, jako například jestřáb, holub, a tak různě. Každopádně medvěda zde jako sochu nemají, všichni přece chtějí, aby trhy rostly. Je to možná trochu bizarní, ale jako mnemotechnická pomůcka zcela funkční, a tak se zrodil býk tady na Wall Street.

Kousek dál vás ulice zavede do části zvané Soho. Místo, které se zrodilo jen pro jeden účel: nakupovaní. Pokud nakupovaní není pro vás, tak si zajděte na druhou stranu od Soho do Malé tedy Little Italy. Já bych ale na vašem místě pokračoval dál směrem k centru všeho dění, směr Herald Square. Malá Italie je totiž už dnes spíše malá parodie sama na sebe a doby její autentičnosti jsou alespoň za mě už  tak trochu pryč.

U Herald Square však všechno znovu ožívá. Vždyť kousek od náměstí je proslulý Empire State Building se svou ikonickou ulicí 5th Avenue a na protější straně pak nádraží Penn Station s výhledem na nové ikony města, mrakodrapový komplex Edge ve čtvrti Chelsea. To už však budete kousek od Times Square s nespočtem divadel a klubů a hlavně neonových reklam a onoho červeného schodiště, až dojdete k cíli vaší cesty ke vchodu do Central Parku. A zatímco ulice Broadway si pokračuje dál na sever, my se do parku určitě musíme podívat. Ale zase až příště.