"Je to čím dál horší!", odpověděl mi můj obchodní partner na otázku, jak se mají a co nového v Holandsku. Byla to zajímavá podobnost k našemu způsobu všeobecně pojatých obchodních diskuzí u nás v Čechách. A tohle mě opravdu zajímalo.
Druhý den je na čase vyrazit do ulic a do míst, která byla ještě před třiceti lety svobodnému západu zapovězena. Jdeme do východní části Berlína navštívit pověstnou Karl-Marx ulici, která je od hotelu sotva pár minut chůze.
Říká se: "Postav dům, zasaď strom". A já k tomu dodám: "...a zažít Berlín!". Berlín toť esence čirého kontrastu dvou protipólů, ukázka pokroku a pohnuté historie vykované z bolesti lidských příběhů, aby se v přítomnosti přeměnila na neutuchající ostrov spontánnosti a svobody, jež musíte alespoň na pár okamžiků zažít. Nadechnout se, otevřít oči a...
Je tomu téměř 23 let, co jsem se seznámil se svou ženou, a téměř 18 let od doby, kdy jsme si řekli své ANO. A jistě mi dáte zapravdu, že ty naše vlastní životní cesty, to naše vlastní putování zde na světě mnohdy předčí mnohá dobrodružství, která zažijeme na jakékoliv dovolené, ať už jsme kdekoliv. A tak jsem se...
Ano, jistě uznáte, že Bratislava není velkým tahákem a lákadlem k návštěvě obzvlášť, když my Češi máme přece takové město, jako je Praha! Trošku s despektem se možná někteří díváme na Bratislavu, malinko až přezíravě s jistou dávkou opovržení až snobství, které se snoubí v našem ledabylém nezájmu. Jednoduše řečeno, davy návštěvníků se z Čech do...
Závěrečná kapitola o Dánsku se ponese v duchu "od všeho trochu". Tedy lépe řečeno, pokusím se sepsat vše možné, s čím lze počítat při cestě po Dánsku, co bych vám mohl doporučit, co bych udělal jinak. Prostě takový malý skromný rádce. A půjdeme pěkně popořadě:
Není to tak dávno, co jsem se svěřil jednomu mému známému, že jsem u sebe narazil na jeden problém. A sice, že mám pocit, že už všechno mám. Že už nic víc v životě nepotřebuji a díky tomu si připadám tak nějak divně, nepatřičně, provinile.
Po přesunu z Jutského poloostrova na ostrov Fyn nám začaly další 4 dny poznávání Dánska. Tentokrát již ostrovních regionů. A proč se zrovna ostrov Fyn pro nás stal na pár dnů naším útočištěm? Hlavní důvody byly tři: dostupnost zpět domů, dostupnost do hlavního města Dánska a nezapomenutelná architektura typických hrázděných domů. A navíc ostrov Fyn...
Ne, nechci sestavovat klasický itinerář, ale přeci jen, Jutsko je pro nás v podstatě nejbližší region, který můžeme z Dánska navštívit, kde můžeme nasát atmosféru Skandinávie a kde vzdálenost k mořskému pobřeží nikdy není větší, jak padesát kilometrů. A také je to jediná možnost, jak překročit hranici Dánska suchou nohou. Takže je jasné, že tomuto...
Tentokrát to bude vlastně velmi jednoduché a pragmatické povídání. Chci se s vámi podělit o všech divnostech, rozdílech, jinakostech, které mi Dánsko přivedlo do cesty a které jsou prostě a jednoduše řečeno překvapivé a nečekané pro obyčejného návštěvníka, jako jsem já. Připravte se, budeme trochu neučesaně skákat z tématu na téma.
Než navštívíte poprvé kteroukoliv zemi, máte o ní vždy jen velmi teoretickou představu, tu více či méně ovlivněnou četbou a hledáním informací o ní. Ale až v té konkrétní zemi opravdu vystoupíte z auta či letadla, teprve pak začnete vnímat a nasávat tu pravou realitu. Všechny vůně, barvy a všechno to vizuálno vašeho okolí vám začne vytvářet obraz...
Blog Zápisky (nejen) z Holandska má novou sekci TIPY NA CESTY !!
Trasa: okolo jezera Neusiedler See Rakousko/Maďarsko, okružní
Tato otázka mi byla položena již mnohokrát za krátkou dobu, co jsme se vrátili z téměř dvoutýdenního putování po této nejmenší skandinávské zemi. Lidé většinou směřující v létě výhradně směr jih totiž vnímají Dánsko snad ještě víc exotičtěji, než sněhobílé pláže Rudého moře. A má reakce na tento dotaz je většinou stejná:" Je tam klid."
Když jsem se po poměrně náročném letu dal trochu dohromady, začal jsem na pokoji objevovat ty drobné rozdíly našich světů. Ty drobné, ale o to více fascinující rozdíly, o kterých tak všichni rádi hovoří, když se octnou daleko od domova.
"A opravdu si nemůžu přivézt žádnou Japonku domů?", ptal jsem se s velkou dávkou naivity své ženy před odletem na týdenní pobyt do Japonska.
Přátelé, je to tady! Připravoval jsem tuto změnu delší dobu, byť je to vlastně trochu mimo můj původní plán. Nicméně stalo se, a tak díky spolupráci s webem Kvik Tisk a mého blogu Zápisků zde nyní můžete nově najít sekci FOTOOBRAZY, kde naleznete odkaz na zakoupení tematicky laděných fotopláten, jako dekoraci na stěnu.
"Je příšerné vedro", řekl jsem a zastavil u lavičky, která byla zrovna schovaná ve stínu habrového lesíku. Byl rok 2019 a v Holandsku panovaly historicky nejvyšší teploty od dob měření, jak rádi stále podotýkali zdejší meteorologové. Čtyřicet ve stínu je prostě hodně i na nás, kteří i vodu v bazénu potřebují mít, jako právě uvařené kafe. Počasí...
Ne, nebojte, zůstáváme v Holandsku. Na jihu, v provincii Zéland, neboli Zeeland. V krajině tří velkých řek, ústících do Severního moře, v krajině plné zeleně, vody, ale i historických tragédií, které vyústily v jeden z technických divů světa. Mimochodem, Nový Zéland je opravdu pojmenován právě po Zélandu holandském. To jen pro pořádek na úvod.
Mám rád nekonvenční design a architektonický styl rebelující, kontroverzní, vyzývající k diskuzi. Mám rád svobodného městského ducha, kde lze vnímat jedinečnost místních komunit. Mám rád demonstraci lidské nezlomnosti a síly, odrážející se v městské výstavbě. A mám rád, když všechno, o čem mluvím, najdu pěkně na jednom místě, hezky naservírované,...
Cihlové domy, cihlové protihlukové stěny oddělující silnice od obytných částí měst, cihlové chodníky, cihlové silnice... Prostě cihla k Holandsku patří tak nedomyslitelně, až by se chtělo říct, že vlastně místní lidé snad ani neznají jiný materiál a neumějí postavit jiné domy. Cihla je všude. A je to právě ona, jež otiskla do tradiční holandské...
Poprvé jsem se s tou pravou holandskou zábavou setkal v září, roku 2013, když jsem se proplétal barevně nasvětlenými ulicemi města Enschede. Náměstí i přilehlé ulice byly plné, lidí, mladých i starších a měli jedno společné. Ze všech se na chvíli staly malé děti, které si užívají naplno zábavy toho večera. Do Enschede totiž přijel ohromný lunapark...
Před mnoha lety, když jsem navštívil poprvé Julské Alpy, byl jsem ohromen velikostí a majestátností všech těch vrcholů a skalních stěn, které se přede mnou otevřely. Na planině v Lazu jsem stál tiše a beze slov a hleděl na tu krásu a velikost, která přesahuje nás a naše životy. O několik let později jsem totéž zažil na místě, které je...
V restauraci ale můžete narazit i na jiný problém, než je výběr toho správného jídla. A tím je jazyk. Tedy jazyk ve smyslu čistě lingvistickém. Tedy přesněji angličtina. Víte, ne že by každý Holanďan neuměl anglicky. Jejich odpověď "little bit" na vaši otázku "Do you speak English?" vás přivede téměř k šílenství ve chvíli, kdy každý z nich promluví...
V úvodu se vám musím přiznat k jedné věci. Nad názvem dnešní kapitoly jsem si opravdu lámal hlavu víc než kdy jindy. A přitom se žádné intelektuální zvolání rozhodně nekoná a vlastně je až s podivem, že vás vůbec na tento toporný název ještě více upozorňuji. Vlastně nudnější již můj název kapitoly být ani nemůže. Původně jsem totiž chtěl psát...
Nejen pro Holandsko platí, že země je věrným odrazem člověka. A tak je na čase si něco o místních lidech povědět. Těžko vám zde předvedu sofistikovaný sociologicko-behaviorální rozbor společnosti. Jsem osoba ve skrze obyčejná, a tak mě zajímají obyčejné běžné situace, do kterých se obyčejně dostanete, když Holandsko navštívíte. A z těchto...
Když budete v Holandsku pár dnů, narazíte na fenomén, který vám nedá spát: veřejný prostor. Jestli se ptáte, co je na něm zvláštního, stačí se trochu rozhlédnout okolo sebe a zjistíte jistou harmonii míst, kterými procházíte. Ulice a náměstí, domy a malé zahrádky. Něco je jinak, ale stále tomu nemůžete přijít na kloub.
Existuje pořekadlo, které je asi takto: "Někdo chytrý vylezl na kopec a postavil si tam dům. No a ten druhý je Holanďan."
Je to asi nejotřepanější klišé, jaké se může vůbec říct o Holandsku. Každý, kdo si něco o této zemi vybaví, je kolo. Moře kol. Ale když se zeptáte, proč to tak je, taky každý zřejmě odpoví "protože je to placka". Ano, Holandsko je super placka. Vždyť nejvyšší "hora", no spíše vrcholek, nebo jen malá nerovnost jinak dokonalé roviny je vysoká...